Diplomový seminář (MDISE/MDSEM) a Semestrální projekt (PSPRO)

Diplomový seminář (MDISE/MDSEM) a Semestrální projekt (PSPRO)

Sylabus bude v semestru LS 2017/2018 průběžně upravován. Sledujte aktuální znění (objevíte-li chybu či nejasnost, napište).

Zaměření kurzů:

Smyslem kurzů je pomoci studentům dosáhnout vrcholu jejich studia – samostatně vytvořit obhajitelnou kvalifikační práci. Kurz je ukončen projektem diplomové nebo bakalářské práce, která má být ukazatelem, že student je schopen samostatně vyřešit odborný problém. Respektujte aktuální Směrnici děkana č. 4/2017, Pravidla pro vedení a zpracování kvalifikačních prací na FSE UJEP (vizte Vnitřní předpisy fakulty), termíny aktuálního harmonogramu akademického roku a další závazné či doporučené dokumenty (jako třeba šablony pro vypracování kvalifikačních prací či podklady pro zadání BP a DP).

Administrativa kurzů:

  • Konzultační hodiny: Liché čtvrtky (výuky) 14:00-16:00, resp. kdykoliv kolem přednášek. Radím si čas rezervovat e-mailem. Sídlím v MO 226.
  • E-mailová politika: Budu se snažit reagovat do 2. dne (ne-li, upozorněte mne dalším e-mailem). Váš e-mail by měl vždy obsahovat název předmětu.
    • E-maily vyžadující informace, které jsou obsahem tohoto sylabu či které explicitně zazněly na přednášce či které jsou přístupné na webu fakulty/v informačním systému, zůstanou bez odpovědi.
    • Vyžaduje-li váš dotaz detailnější odpověď či vysvětlení, jsou vždy upřednostňovány KH, popř. lze dohodnout konzultaci i mimo ně.
  • Učební podpora: Vizte literaturu v oficiálním sylabu ve STAG, zdroje uvedené zde a prezentace a materiály ve složce kurzu.

Povinnosti studentů dle sylabu kurzu:

Kurzy probíhají formou přednášky v 1., 3., 5., 9. a 11. týdnu výuky (pokaždé 2 x 90 minut, celkem tedy 10 vyučovacích hodin seminářů); aktivní prezence bude ověřována minitesty pomocí aplikace Kahoot; je nutné mít s sebou smartphone či notebook. Dále se konají semináře s vedoucími seminářů/potenciálními vedoucími kvalifikačních prací v 2., 4., 6. - 8., 10. a 12. týdnu výuky; semináře si organizují vedoucí sami. Od 12. týdne výuky a ve zkouškovém období probíhají obhajoby projektů před komisemi.

Studenti pracují průběžně během semestru. Ve spolupráci se zvoleným vedoucím svého projektu/semináře postupně vypracovávají a do STAGu (semestrální práce) odevzdávají 3 klíčové části budoucího projektu, za které budou průběžně hodnoceni:

  • A. Cíl práce: do konce 4. týdne [11.03.]
  • B. Strukturovaná rešerše literatury: do konce 8. týdne [08.04.]
  • C. Metody: do konce 10. týdne [22.04.]

Studenti odevzdávají text kumulativně (nejprve A, potom A+B a nakonec A+B+C), protože je pravděpodobné, že A bude nutné přizpůsobit či i zcela změnit při vytváření B či C apod. Hotové A+B+C v 10. týdnu semestru tak bude tvořit jádro projektu kvalifikační práce daného studenta. To bude doplněno už jen o některé dílčí části (abstrakt, využití apod.) a odevzdáno jako kompletní projekt (dle termínu komisní zkoušky). Požadavky na části i celý projekt jsou probírány na přednáškách a jsou obsahem sdílených prezentací - ! Shrnutí požadavků a nejčastějších chyb je uvedeno v tomto dokumentu ! Budete dle těchto požadavků hodnoceni.

Hodnocení

Studenti budou hodnoceni na základě přítomnosti a aktivity na přednáškách ze strany přednášejícího, na základě kvality klíčových částí projektu ze strany vedoucích seminářů a na základě hodnocení kvality celkového projektu ze strany komise, a to s následujícími rozsahy počtů bodů:

Hodnocení práce na přednáškách 4 x 0-3 b., tj. 0-12 b.
Hodnocení A 0-4 b.
Hodnocení B (resp. A+B) 0-4 b.
Hodnocení C (resp. A+B+C) 0-4 b.
Hodnocení celého projektu komisí 0-76 b.

Hodnocení A, B a C probíhá vždy po příslušném termínu odevzdání, zmeškání konkrétního termínu znamená nemožnost získat v daném kole jakékoliv body. V takovém případě se předpokládá, že student odevzdá zmeškanou část spolu s částí navazující (při zmeškání A bude A odevzdáno zároveň s B apod.), jinak by opět přišel o možnost získat jakékoliv body (odevzdání B bez známého A by bylo hodnoceno jako 0 bodů). Obhajoby projektů probíhají před komisemi složenými ze zástupců oborových kateder. Při obhajobách projektu je komise povinna zajistit, aby student odcházel z obhajoby poučen o nedostatcích projektu, v případě neúspěšné obhajoby projektu má student nárok na písemnou verzi takového poučení. Absence či neodevzdání příslušných dokumentů značí hodnocení 0 b.

Hodnotící stupnice: Započteno (100-60 b.); Nezapočteno (59-0 b.). (Ev. Výborně (1): 90-100 b. Velmi dobře (2): 75-89 b. Dobře (3): 60-74 b. Nevyhověl(a) (4): 0-59 b.)

Náplň a rozvrh přednášek:

[15. 2. – Shrnutí zásad psaní odborné práce]

Kvalifikační prací strávíte rok svého života (přinejmenším). Zkuste proto řešit problém, který vás zajímá a jehož řešení přinese inovativní a užitečné poznání. Studenti obvykle přicházejí za vedoucími s žádostmi, že musejí nějakou práci napsat a chtějí téma přidělit. Ne vždy, ale takový postup vede k utrpení na obou stranách. Učitelé totiž předkládají témata, která důvěrně znají (chtějí si ušetřit práci s vedením) nebo velmi specializovaná témata, kterými aktuálně žije jejich profese. V prvním případě je výsledkem ve sto variacích existující rutinní dílo, které nudí. V druhém případě vystresovaný student, který se zabývá problémem, jehož relevance mu uniká. Vedoucí má být rádce, mentor, pomáhající radou a motivací, nikoliv nadřízený, který stanovuje cíle a kontroluje jejich naplnění.

Inspiraci k vlastní, přínosné práci můžete najít kdekoliv; v novinách, seriálech, časopisech (internetových i tištěných na zabitých stromech), odborných žurnálech, přednáškách. Nejlepším zdrojem nápadů je ekonomická realita sama. Nadchly-li vás přednášky, jak se v hospodářství oživují zdroje mrtvých podniků, navštivte konkurzního správce. Chcete-li vytvořit projekt na podporu cestovního ruchu v regionu, domluvte si schůzku s ředitelem hotelu. Zajímá-li vás ekonomie zločinu, sejděte se s policejním komisařem či zavítejte do vězení. Lidé velmi rádi vyprávějí o úskalích a problémech svých profesí. Pochopitelně neberte jejich nápady doslova, nabídnou vám však perspektivu, čím ekonomičtí agenti skutečně žijí. Můžete pak řešit skutečně relevantní odborný problém. (Mne zajímá třeba toto.)

Pakliže nenaleznete své téma, můžete se obrátit na stránky kateder či pedagogů, kde zveřejňují otázky, které zajímají je a nabízejí studentům příležitost na nich pracovat („témata bakalářských a diplomových prací“). S výběrem vedoucího však můžete vyčkat až na okamžik, kdy budete mít vydestilované své vlastní téma. Pamatujte však, že na vedoucího ke „svému tématu“ nemáte nárok.

V první a druhé přednášce se budeme věnovat metodologii, tedy obecným (teoretickým) pravidlům, která by vás měla dovést k vyřešení odborného problému (tj. zodpovězení výzkumné otázky). Probereme metodologii a metody. Kvalitativní a kvantitativní přístup. Postupy při odborném publikování. Klasifikace a charakteristika odborných textů. Postup při psaní práce, stanovení harmonogramu. Projekt kvalifikační práce.

[1. 3. – Cíl práce] Jak formulovat téma – či lépe – cíl své práce?

Už víte „o čem“ chcete psát, splnili jste nutný, nikoliv postačující předpoklad psaní práce. Svoji myšlenku musíte formulovat do podoby cíle práce – tj. konkrétního návrhu řešení (netriviálního) problému či zodpovězení specifické výzkumné otázky. Musíte formulovat cíl zkoumání, který odhaluje, proč by určitý problém či jev měl nastávat nebo nikoliv („jaké faktory vedou k absentérství v zaměstnání?“), proč by něco mělo fungovat či nikoliv („čím se liší úspěšné restaurace od neúspěšných?“), růst či klesat, nabývat hodnoty vyšší či nižší („je vědecká produktivita odborných asistentů vyšší než docentů a profesorů a proč?“).

K tomu se budete muset zamyslet, na jakých datech budete své zkoumání provádět a jakou metodou. Téma tedy vždy obsahuje odpovědi na 3 otázky – co zkoumám, na jakých datech a jak. Ergo, bez vhodně formulovaného cíle nebudete schopni si ujasnit, jaká data sbírat a jak je vyhodnocovat. Všimněte si, že vaše práce by měla být založena na naplnění cíle, sběru a analýze dat, nikoliv jen na načtení „zdrojů k tématu“.

Zkuste v pár větách a prostou češtinou popsat cíl práce („co chcete ve své práci vyřešit“) svým rodičům, kamarádům, sourozencům, milencům. Pakliže neporozumí, k čemu má vaše práce dospět (jaká je její přidaná hodnota), značí to, že ani vy přesně nevíte, o čem chcete psát.

Tím skončí třetí a čtvrtá přednáška.

[15. 3. – Rešerše literatury] Co už je „o mém“ problému známo?

Zcizelovali jste cíl své práce. Nyní je čas podívat se, co je o problému známo. V 90 % případů zjistíte, že přesně o stejné věci již jiní autoři psali mnohem lépe, zevrubněji a jasněji. Většina studentů zažije zklamání. Zbytečně! Naskytla se vám příležitost naučit se, co jste ve svém plánovaném přístupu nezohlednili, jak důležitou roli hrají jednotlivé faktory či jak se na problém dívat zcela jinak či lépe. Poté, co si užijte sebereflexe svého analytického myšlení, vraťte se k hledání nového či specifičtějšího problému. Nebojte se, hospodářská realita je natolik nepochopená, že své místo objasnit, proč něco ne/funguje, bezpochyby najdete.

Jak pracovat s odbornou literaturou?

Předpokládejme, že jste (s pomocí svého vedoucího) zjistili, že váš specifický problém zatím nikdo nikdy neřešil. Jistě jste však narazili na studie, které zpracovávaly blízkou tématiku (aplikovaly podobné metody, zkoumaly podobné proměnné či faktory atp.). Zkuste maximum těchto studií přečíst. Jde o užitečné mapy, jak zodpovědět vámi řešený problém. (Studenti se odborným studiím často vyhýbají, protože jim přijdou komplikované. Dívejte se na studie spíše jako na „taháky“, jak zpracovat vlastní práci. Přesně vás navedou, jak sbírat data, jak je vyhodnocovat, jak interpretovat...). Navíc, jejich závěry budete muset uvést ve vlastní práci, aby bylo zřejmé, jak zapadá do existujícího poznání. Z prací si odneste (vypisujte): a) na jakých datech (o kom? kde? kdy?), b) jakou metodou, c) došli k jakým výsledkům/závěrům. Zkuste nahlédnout silné a slabé stránky studií a využít tohoto poznání při zpracování vlastní práce.

Více rozebereme v páté a šesté přednášce – Práce s literaturou a informacemi, zdroje dat a informací. Práce s odbornými časopisy, odbornou knihou a elektronickými informačními zdroji. Scientometrické ukazatele. Zdroje dat. Aplikace citační normy a používání bibliografických záznamů. Etické principy a standardy odborné práce.

Na zpracování rešerše máte vymezen v kurzu celý měsíc. Očekává se, že vyhledáte a prostudujete desítky vhodných studií či monografií a z nich pak vyberete alespoň 6 (bakaláři) - 10 (magistři) nejvhodnějších, které vám nejvíce pomohou vyřešit odborný problém. Využívat budeme zejména elektronické zdroje ve Vědecké knihovně UJEP a Google Scholar.

[12. 4. – Metodologie] Jak vyřešit problém?

Zde konečně využijete znalosti a schopnosti, které vám studium dalo. Náš kurz není místem, kde bychom zopakovali všechnu moudrost studia. Přednášky upozorní na opakující se univerzální pravidla a případné obtíže v metodice odborné práce (zejména jakou metodu zvolit pro řešení svého problému, jaké jsou její přednosti a limity; věnovat se budeme problematičnost určení kauzality).

Při vlastním psaní kvalifikační práce se snažte maximálně využívat konzultace s vedoucími svých prací zde, v počátcích plánované analýzy. Studenti bohužel často posílají vedoucím už skoro hotové texty. Pakliže však vykročili v počátku špatným směrem, nelze chyby tak jednoduše opravit a je pak nutné začít s celou analýzou či i sběrem dat znovu.

Kvalifikační práci pak začnete psát právě odtud. Kapitoly data, jejich zpracování, výsledky a jejich diskuze by měly být napsány první. Ověříte v nich, co jste v projektu a v zadání plánovali, potvrdíte předvídané či naopak naleznete neočekávané. Až poté ze svých výpisků vystavíte kapitolu sumarizující známou literaturu o problému. Nyní totiž víte, jak vaše vlastní výsledky zapadají do existujícího poznání. Studenti, kteří postupují naopak – tj. nejdříve píší o tom, co je známo a pak až doplní vlastní výsledky – mají často obtíže, protože jejich výsledky do zbytku textu nezapadají. Věnují se totiž v textu obvykle něčemu jinému, než jim vlastním vyšlo jako podstatné.

Poté sepíšete závěr, odkrývající zejména užití výsledků práce. Jako předposlední část se píše úvod (ano, až nyní), který má sloužit coby průvodce problémem, a tedy i prací. Nakonec vytvoříte Abstrakt, který shrnuje celé dílo.

V sedmé a osmé přednášce se dále budeme zaobírat: Pravidla zpracování analytické části diplomové práce. Pravidla argumentace a diskuze dat. Problematika kauzality a korelace. Práce s daty. Popisná statistika. Analýza dat. Interpretace výsledků. Diskuze výstupů.

[26. 4. – Od projektu k bakalářské a diplomové práci] Jak psát?

Na dobrou praxi vás upozorní text – Vzorová struktura kvalifikační či semestrální práce (pdf – neberte však formální rady doslova).

  • Buďte zaměření na řešený problém. U každé věty zvažte, zda se týká řešeného problému a zda se „nerozbíháte“ do jiných či zbytečně obecných témat. Napište vždy konkrétně, o čem hovoříte. Cílem práce je zodpovědět v úvodu položenou otázku, nikoliv většinu práce věnovat různým definicím, dělením, historickým vsuvkám, vysvětlivkám či odkazům, které beztak nevyužijete a vlastní přínos nechat až na závěr práce v pár větách či odstavcích. 
  • Z toho vyplývá: Přepisujte a škrtejte! Téměř nikdo nemá schopnost sepsat myšlenku hned v rigorózní podobě. Zároveň se vaše poznání v průběhu psaní práce vyvíjí, text by to měl respektovat. Věřte tomu, že naprostá většina textů, jakýchkoliv, nedávala při svém vzniku smysl. Jen postupným přeformulováváním, škrtáním a úpravami získaly podobu, v jaké byly vydány. Dává-li text smysl i bez určitého slova, věty, odstavce či dokonce kapitoly, vyškrtněte je. Méně textu by prospělo drtivé většině studentských prací. Bohužel většina studentů nerespektuje koncept utopených nákladů a postupují v duchu pravidla, „když jsem to napsal, mazat to nebudu“. Posudky jsou pak plné upozornění, že DP obsahují plno slovní vaty.
  • Neopakujte, co jste jinak již napsali dříve. Neužívejte neurčitá zájmena a přídavná jména – „tato“ myšlenka, „uvedené“ zjištění, „známý“ fakt (není pak obvykle zřejmé, na co konkrétně odkazujete – pište konkrétně).
  • Formátujte (vhodně) až v úplném závěru.

Respektujte aktuální Vzorové šablony pro tvorbu BP a DP.

Jak k revizím textu, tak k obhajobám bakalářských a diplomových prací vám bude velmi nápomocný text – Nejčastější chyby kvalifikačních prací, jejich obhajob (pdf).

Více v deváté přednášce – Postupy při odborném publikování, struktura a formální podoba práce. Formální a obsahová stránka vědeckého textu (diplomové práce). Jednotlivé části odborné práce, členění a význam jednotlivých kapitol. Poslední, desátá přednáška bude o prezentaci formou veřejného vystoupení a diskuze. Problematika obhajoby odborné práce. Hodnocení veřejných prezentací.

Projekt kvalifikační práce a jeho obhajoba?

Kurz končí veřejnou obhajobou projektu práce před komisí složenou z členů oborové katedry. Projekt – text na zhruba 5-8 normovaných stranách v doc/docx (v duchu Prijmeni_Jmeno_DP_LS2017.doc) – se odevzdává nejpozději 2 kalendářní dny (48 hodin) před obhajobou do příslušné složky kurzu (semestrální práce) ve STAG. Spolu s projektem student vkládá i prezentaci (ppt či pdf na max. 10 slidů; v duchu Prijmeni_Jmeno_DP_LS2017.pdf). Studenti se na termín obhajoby diplomového projektu přihlašují ke komisím přes STAG (zároveň vkládají projekt a prezentaci na do příslušné složky).

Studenti na obhajobě projektu vystoupí s prezentací svého projektu a během max. 3 minut jej představí. Jak uvedeno výše, projekt i prezentace musí konkrétně* a v dané struktuře souvislého textu ukázat:

  • Cíl (či dílčí cíle) práce (výzkumná otázka): jaký je plánovaný cíl práce, tj. co bude testováno, ověřováno či zjišťováno; využijete část A průběžného plnění projektu.
  • Formulace řešení problému, rešerše (teoretická východiska či testované hypotézy): jaké teorie, koncepty, hypotézy, modely, či fakta budou využity, tj. jak bude konkrétní problém řešen a v čem má být prohloubeno či využito dosavadní poznání, tj. jaká má být přidaná hodnota práce; využijete část B průběžného plnění projektu.
  • Popis a metodika sběru dat (analytický přístup): na jakých datech (proč jsou vhodná, jaké konkrétní faktory, poznatky budou zvažovány a jaké proměnné sbírány) a jakou metodikou bude práce provedena.
  • Způsoby analýzy dat (analytický přístup): jakou metodou budou data vyhodnocena (proč je vhodná), resp. dle jakých kritérií (není vhodné psát konkrétní jména statistických testů, naznačte spíše vaši empirickou strategii); oba tyto body spadají pod část C průběžného plnění projektu.
  • Využití práce: jak bude možné budoucí výsledky práce nejspíše využít.
  • Reference: z jaké literatury a z jakých zdrojů projekt vychází; přinejmenším 6-10 originálních odborných studií (nejlépe zahraničních) – nikoliv tedy učebnic – a další relevantní odkazy. Odborná literatura musí být zakomponována do vlastního projektu coby reference v textu, se Seznamem referované literatury v závěru; vše zpracováno dle normy APA.
  • Projekt by měl mít hlavičku, kde je uveden jeho název, autor, vedoucí a katedra, pod kterou bude práce zpracovávána a krátký abstrakt (ve struktuře a podobě jako u "hotové" práce, jen místo dosažených výsledcích hovoříte o plánované přidané hodnotě).
  • Projekt doporučenou šablonu, není nutné se ji držet doslova.

* Projekt by měl být formulován tak specificky a konkrétně, aby dle něj mohl někdo jiný vytvořit práci, kterou zamýšlíte. Většina projektu by se proto měla týkat očekávané přidané hodnoty vaší DP, tj. vašich metod, dat, plánovaných způsobů interpretace výsledků. Studenti si musí být vědomi všech faktorů, které v jejich problému mohou hrát důležitou roli.

V cca 10 minutách poté proběhne diskuze, resp. obhajoba. Představte si, že jste podnikateli a chcete prodat svůj záměr investorům. Či vědci usilující o grant na svůj výzkum. Nebo umělec ukazující pouhou skicu a přesvědčující mecenáše o financování reálného díla. Jděte hned ke konkrétní podstatě vašeho plánovaného přínosu. I když nemáte žádné výsledky, musíte „prodat“ své plány tak, aby bylo jasné, že vaše práce je smysluplná – přináší nové a užitečné poznání. Musíte zároveň dokázat, že jste schopni udělat, co slibujete a nebýt nachytáni na neznalosti podstatných náležitostí. Z diskuze by mělo být poznat, že projekt je výsledkem půlroční práce. Studenti bohužel často nejsou schopni odpovědět ani na základní otázky týkající se vybraného tématu, použité metody či očekávaných výsledků.

Diskuze (obhajoba projektu) by neměla být viděna jakou souboj či hra s nulovým součtem s jedním vítězem. Prezentující by měl nahlížet na případnou kritiku jako na službu zdarma, která je cílena jen a jen na zlepšení jeho budoucí bakalářské či diplomové práce (zvažte perspektivu: je pro vás vhodnější kritika nyní, při přípravě kvalifikační práce nebo vytýkání závažných chyb u státní závěrečné zkoušky při obhajobě kvalifikační práce?). Otázky či námitky mají být vítány, nezaujatě vyslechnuty a zaznamenány a poté v klidu zodpovězeny (odmlčení či pauza jsou vítány; odpověď: „To mne nenapadlo, zkusím si k tomu dohledat více informací a zapracovat je do projektu.“ jsou oceňovány!). Diskuze by měla sloužit k inspiraci, jak práci zlepšit. Student by se neměl komentářů či otázek obávat, vnímat je jako útok a reagovat odměřeně s využitím všech logických klamů.

Projekt neberte jako zbytečnou administrativní „komplikaci“. Měl by vám umožnit (donutit vás) ujasnit si, jak kvalifikační práci zpracovat. Tím zajistit, abyste nenapsali práci, která je u státní zkoušky neobhajitelná. Bude maximálně vítáno, aby se do diskuze zapojovali i ostatní studenti (termíny obhajob jsou veřejné!). Natrénují si kritické hodnocení práce druhých, které se jim bude hodit při zpracovávání vlastního projektu.

Ukončení kurzu?

Při obhajobě mohou nastat 2 možnosti:

  • Když student svůj projekt obhájí, získává zápočet a kurz pro něj končí. Z obhájeného projektu (a z doporučení zkušební komise) student se svým vedoucím vytvoří zadání bakalářské či diplomové práce a předloží jej na příslušnou katedru.
  • Neobhájí-li student svůj projekt, má možnost dvou opravných příležitostí (postup přihlašování na termíny i vkládání materiálů do STAG je obdobný). Pakliže ani při nich neuspěje (či se na ně ani nepřihlásí), musí si kurz zapsat znovu v dalším akademickém roce a o rok si studium prodloužit.

 

Nejčastější chyby v projektu (které obvykle vedou k jeho neobhájení):

  • Studenti nečtou tento sylabus, neznají prezentace a doporučené materiály (či nechodí na přednášky) a nerespektují závaznou podobu projektu, jak je uvedena výše. Projekt včas nepošlou ke konzultaci svým vedoucím či nezapracují komentáře, které získali na seminářích či při své první či druhé neúspěšné obhajobě (protože si je vůbec nepoznamenají) ... Komu není rady, tomu není pomoci.
  • Cíl či metoda práce jsou triviální. Kvalifikační práce musí přinést řešení problému (zodpovědět výzkumnou otázku), které je nové, užitečné a užívá úrovně poznatků vysokoškolského studia. Pakliže projekt cílí jen na popis dostupných informací (kupř. „kam občan může investovat“ či „jaká je míra nezaměstnanosti zemí EU“) či banální zjištění (kupř. „jak jsou zaměstnanci spokojeni se mzdou“), tj. byl by ho schopen zpracovat i žák základní školy, nemůže být obhájen.
  • Většina projektu je obecná a vágní. Nelze hodnotit přínos projektu, je-li napsáno, že bude „využit dotazník spokojenosti a analyzována získaná data“, popř. že „bude provedena finanční analýza firmy XY“, popř. že „bude provedena analýza operačního programu ZŽ“. Napište konkrétně, jaké faktory a proč v dotazníku budete zjišťovat, jaké konkrétní proměnné, statistiky vyhodnocovat (dle jakých kritérií); a jak konkrétně je plánujete využít. Nevadí, že v bakalářské či diplomové práci nato učiníte úpravy, něco přidáte či odejmete -- důležité je, abyste prokázali, že znáte konkrétní způsob, jak k problematice přistoupit.
    • Studenti často volí strategii „zvolím nějaké obecné téma a pak se uvidí, co budu dělat“, s takovou je jisté, že neobhájí. Projekt by měl být výsledkem minimálně půlročního přemýšlení, jak vyřešit konkrétní problém. Při obhajobě projektu se tedy očekává detailní představa o plánovaném způsobu zpracování kvalifikační práce. 
    • Z uvedeného vyplývá, že studenti, kteří si stěžují, že částem projektu věnovali „celý týden“ či dokonce „celý víkend“ a „přesto“ neobhájili, si o hodnocení nevyhověl vyloženě říkají (uvedené nutně neznamená, že za víkend nelze vymyslet ryze geniální projekt, bohužel tento případ je spíše vzácností).
  • Projekt místo cíle práce a způsobu jeho naplnění, tj. plánované přidané hodnoty – získání nového netriviálního poznání, vhledu, postupu, otestování nějaké hypotézy, či metodiky (získání a zpracování dat), popisuje tematickou oblast, jíž se práce týká. Většina projektu má být popis vaší (budoucí) vlastní analýzy, nikoliv přehled teorií, možných přístupů (které nakonec nevyužijete), právních norem a podobné historicko-učebnicové sumarizace! U každého napsaného odstavce projektu se zamyslete, zda rozepisované poznání využijete ve vlastní analýze, nebo jen vyprávíte o jinde získaných informacích, které sami nijak nevyužijete či nezpracujete – je-li to tento druhý případ, odstavec smažte. Kvalifikační práce nesmí být jen kompilační výpisky z četby.
    • I přes několik varování (pdf) výše, studenti se bohužel v naprosté většině textu věnují různým teoriím, definicím, dělením, historickým vsuvkám, vysvětlivkám či odkazům, které nijak nevyužijí; v práci je mají jen proto, že se „týkají problematiky“. Neberte obecná skripta jako vzor, jak vypadá odborná práce. Projekt by měl být hlavně o vaší budoucí analýze.
  • Hlavní části projektu rozepisují strukturu kvalifikační práce – na kolik kapitol bude členěna, co se v každé kapitole a subkapitole bude nacházet, kam zařadíte komentáře výsledků, co bude v Závěru, jak budou kapitoly dlouhé atp. Nic z toho není pro projekt podstatné (resp. jde jen o volitelnou část, která vám může pomoci při rozmýšlení struktury textu). V projektu prokazujete, že dokážete vyřešit odborný problém, nikoliv že umíte členit text. Osnovu či plánované rozčlenění kapitol si klidně vytvořte až při vlastním psaní práce.
  • Úvod jmenuje důvody, proč práci (či projekt) vypracováváte – upřímně řečeno, nikoho nezajímá, z jakých osobních důvodů jste si téma vybrali. Projekt není váš deník. Snažte se být vždy věcní. Podobně, studenti často vycházejí z informací „které se doslechli“, „jim řekl odborník“, „jim řekl známý ve firmě“ podobné informace jsou neověřitelné a proto by nikdy neměly sloužit jako argument (mohou však sloužit jako inspirace ke zkoumání, které je ověří).
  • Studenti neužívají reference, resp. je neužívají správně, resp. neuvedou seznam použité literatury (Reference). Rovněž neuvedou specifické odborné studie (nejlépe zahraniční), ale citují jen učebnice. Jen „použitá literatura“ v závěru, bez referencí ve vlastním textu, nepostačuje! Neuvádějte, co hodláte přečíst; naopak musíte ukázat, co jste již přečetli a jak to využili v konkrétních částech projektu! Obecné odkazy na knihy, instituce či na weby ad., „z nichž se bude čerpat“, jsou k ničemu. V projektu musíte prokázat, že zvládáte práci s referencemi (stejně jako v kvalifikační práci).
  • Ke komentářům komise – Často sdělujeme, že něco „nedává smysl“ či je „příliš obecné a nekonkrétní“ či „nedomyšlené“. Víme, že autor si pod svou větou představí více, než věta tvrdí. Rovněž si můžeme sami někdy domyslet, co „asi“ bylo míněno... a také víme, že mnoho detailů vyladíte až při vlastním zpracováváním kvalifikační práce. Cílem příslušných komentářů je vás navést, abyste se naučili exaktněji formulovat své cíle a metody, než začnete skutečně na kvalifikační práci pracovat. Máme totiž pocit, že jim buď nerozumíte nebo je nejste schopni konzistentně vysvětlit (a proto asi ani aplikovat) a sepsaná kvalifikační práce by pak nejspíše trpěla těžce napravitelnými chybami...