Témata bakalářských a diplomových prací

Témata bakalářských a diplomových prací

Ověřte si, zda můžete psát kvalifikační práci pod mým vedením!

  • U studentů Fakulty sociálně ekonomické UJEP, Fakulty podnikohospodářské VŠE a Přírodovědecká fakulty UK je to možné téměř automaticky,
  • u studentů ostatních oborů a programů je nutný souhlas děkana příslušné fakulty či garanta oboru.

Je žádoucí (ne nutné), abyste byli absolventy mých kurzů. Má témata, vizte níže, téměř výlučně patří do oborů "behaviorální ekonomie" a bude pro vás proto snazší proniknout do obsahu i stylu analýz, které práce bude vyžadovat. Vedle vypsaných okruhů velmi vítám i vaše vlastní návrhy, budou-li zhruba spadat do dané oblasti.

Zadání práce je nezbytné dohodnout alespoň půl roku před plánovaným odevzdáním. Již ve vašem prvním návrhu bakalářského/diplomového projektu (ano, navrhujete si jej sami!) musí být uvedeno:

  • jakou konkrétní hypotézu chcete testovat či otázku zodpovědět (jaký problém chcete řešit);
  • na jakých datech, případně jakou metodou,
  • rovněž asi 3 odborné články, z kterých vycházíte.

Formulaci zadání spolu postupně upřesníme. Již z počátku však musíte mít představu o problému, který chcete ve své práci vyřešit, nikoliv přicházet s tím, že „chcete psát o ...“ a pak uvést nejobecnější téma, obvykle ve dvou až pěti slovech.

Cílem prací je přinést nové poznání. Formulace projektu proto musí být ve formě testovatelné hypotézy (v případě empirických prací) či ve formě náznaku nového vysvětlení, syntézy či interpretace existujících informací (v případě teoretických prací). S kvalitními daty je často potíž, měli byste proto mít představu, zda k otestování vaší hypotézy jsou dostupná data, ať již v ČR či ve světě. Někdy je možné neveřejné datasety koupit, jde však o mimořádnou situaci, je-li projekt extrémně kvalitní. Budete-li vytvářet vlastní experiment, mějte představu o jeho podobě a harmonogramu (a jak hovoří zkušenost -- přidejte poté ke všem termínům asi týdenní zpoždění). Smysl uvedení zhruba 3 článků spočívá v prokázání, že již víte (či alespoň tušíte), co vás při řešení projektu čeká, jelikož znáte výsledek úsilí lidí, kteří podobný problém řešili před vámi.

Má témata jsou obvykle hypotézami, které (přinejmenším v Česku) nebyly otestovány. Z tohoto důvodu by cílem diplomové práce mělo být i publikovat zjištění v odborném tisku. Práce proto bude vedena, aby potenciálně (ne nutně) splnila nároky Politické ekonomie, Československé psychologie či Czech Journal of Economics and Finance popřípadě Prague Economic Papers. Na bakalářské práce budou kladeny nároky „pilotního zkoumání”, avšak ideálně i ony by měly být schopny uspět v rezenzovaném tisku, např. v Acta Oeconomica Pragensia. Pochopitelně je vítáno vypracování práce v angličtině a pokus publikovat zjištění v mezinárodně uznávaném časopise.

Nad prací strávíte mnohem (!) více času (zejména nad revizemi návrhu, metodiky, samotného textu) než implikuje počet získaných kreditů. Většina témat je navíc empirického charakteru a testování hypotéz bude vyžadovat dobré zvládnutí statistické analýzy. Někdy bude nezbytná i „práce v terénu”. Zvažte, jste-li schopni takový projekt spoluvytvářet. V případě teoretických či metodologických prací tato starost odpadá, objevuje se však problém, jak být dostatečně originální.

  • Většinu studentských „náčrtů projektu“ je nutné značně předělávat/přepracovávat/přepisovat, tj. byl špatně navrhnut design experimentu, pochybně vystavěn model, opomenuty proměnné či alternativní vysvětlení, literatura je nereprezentativní, struktura práce je zmatečná, atp. V průběhu semestru (cca čtyřikrát) se proto uskutečňují setkání „mých” studentů, při nichž se referují pokroky při vypracovávání jednotlivých projektů. Aktivní účast na těchto setkáních je povinná. Vaší snahou by však mělo být konzultovat podstatné body projektu kontinuálně (věřte, že neexistuje více frustrující zkušenost, než když kupř. v dotazníku opomenete zanést otázku na kruciální proměnnou a musíte pak s celým šetřením začít znovu).
  • Vaše finální práce by měla vypadat stejně jako odborný článek. Nejedná se o žádné přehánění! Uvědomte si, že vaše práce má přinést vyřešení konkrétního problému. Odborná obec již pomalu dospěla k rovnováze/konsenzu, jak by takový text měl vypadat. Proto i vaše práce by se co do hloubky, struktury, terminologie a využívaných zdrojů měla maximálně přiblížit studiím publikovaným v odborných časopisech.
  • Období před termínem odevzdání je vždy velmi frenetické, uvědomte si, že skutečně nelze za 14 dní stihnout, co čekalo na splnění celý semestr (už jen proto, že každý „semifinální“ text prochází obvykle několika revizemi; a já jistě nebudu schopen reagovat „ze dne na den“). Své povinnosti si proto rozvrhněte a mějte představu o celém procesu odevzdání práce.
  • Jistě si přečtěte Vzorovou strukturu kvalifikační či semestrální práce (pdf), také i Nejčastější chyby kvalifikačních prací (pdf) pro učitečné rady, jak k psaní práce přistoupit.

V případě, že i po zvážení výše uvedených bodů chcete psát kvalifikační práci pod mým vedením, uvítám vás coby kolegy a budu se maximálně snažit vyjít vám vstříc ve všech fázích tvorby kvalifikační práce. Bude-li práce experimentálního charakteru a bude vyžadovat výplatu odměn subjektům, bude (někdy) možné získat finanční krytí z prostředků běžících vědeckých grantových projektů. Uvědomte si však, že za výslednou kvalitu své práce budete odpovídat sami. Při veškeré pomoci, kterou vám nabízím (a snad i poskytnu), nemohu vaši činnost na kvalifikační práci suplovat.

Témata bakalářských a/nebo diplomových prací (seznam je postupně aktualizován):

Níže jsou uvedena, v různé míře specifičnosti, témata kvalifikačních prací (Podnikohospodářská témata, Chování spotřebitele, Ekonomie zdravotnictví, Ekonomie štěstí, Forenzní ekonomie a ekonomie kriminality, Trh práce a lidský kapitál a Ostatní). Nadchne-li vás téma, zamyslete se, jak konkrétně byste chtěli daný problém vyřešit (hypotézu otestovat, otázku zodpovědět). Téma vás může rovněž inspirovat k vlastní otázce.

PODNIKOHOSPODÁŘSKÁ TÉMATA

Manažerská selhání – jak, kdy a proč manažerské rozhodování ovlivňuje iracionalita

Jsou firmy řízené pouze muži nadměrně optimistické; jak to zjistit? Trpí manažeři averzí ke ztrátě a ignorují utopené náklady projektů? Ovlivňuje výběr manažerů i jejich fyzická atraktivita? Je mezi manažery více Kapitánů, Králů či Císařů a mezi jejich podřízenými více Zedníků, Nováků či Houžviček? Atd.

Behaviorální (business) etika

Roste ve firmách nemocnost před mistrovstvími v hokeji či fotbale? Kradou zaměstnanci více, pakliže jim není přidáno, kolik očekávali? Vede zintenzivnění dohledu k vzrůstu produktivity (lidé se bojí odhalení „ulejvání se“) či k jejímu poklesu (dohled je vnímán jako ztráta důvěry a klesne motivace pracovat dobře)? Atd.

Experimenty (nejen) v manažerském rozhodování

Vede zavalení informacemi k rozhodovací paralýze? Jsou lidé při finančně velmi motivovanému rozhodování ovlivňováni náhodou? Vede spánková deprivace k vyhledávání či vyhýbání se riziku? Jsou muži kompetitivnější než ženy a případně proč? Atd.

Forenzní zkoumání skrývaného chování organizací

Probíhá (nejen) na pražské burze insider trading a když ano, u kterých firem a kdy; jak to zjistit? Lze z nestandardní doby či místa valných hromad odvodit, že je firma v ohrožení? Zvyšuje se počet soukromých letů do daňových rájů po oznámení zvyšování daní (či zintenzivnění jejich vymáhání)? Jsou firmy napojené na politické strany rentabilnější? Atd.

Tabu v managementu (negativní projevy řízení lidí a organizací)

Kvalifikační práce by se měla zaměřit na zjištění míry (a důvodů) negativních projevů manažerské pozice, kupř. zneužívání podřízených; závislost na alkoholu a jiných drogách; dopad na rodinné vztahy, nevěra, promiskuita atp.

Proč firmy a organizace vymírají? Behaviorální a/nebo evoluční přístup

Naprostá většina firem nepřežije déle než jedno století, což – například v kontrastu k městům – ukazuje na začnou nestabilitu podobného způsobu koordinace lidské aktivity. Kvalifikační práce by se měla zaměřit na důvody, proč firmy selhávají. Zvolit a) behaviorálně laděný přístup a zaměřit se na faktory škodlivé sociální a manažerské dynamiky a individuálního rozhodování, které eventuálně vedou k vymírání firem. Alternativně lze použít b) přístup evoluční, tj. zaměřit se na obecná pravidla, dle nichž firmy vznikají, vyvíjejí se a zanikají (nabízí se kupř. schumpeterovské pojetí či teorie zamrzlé plasticity či jiné teorie přerušovaných rovnováh ad.). Detailní zadání práce by mělo výsledkem studentovi tvůrčí aktivity.

Laboratorní či terénní testování genderových stereotypů a odlišností v produktivitě

Jsou za stejný výkon muži oceněni více než ženy? Je výkon žen hodnocen příkřeji či benevolentněji než výkon mužů? Jsou ženy více ochotny obětovat pro blaho týmu? ... v různých sektorech, profesích, senioritě atp. Kvalifikační práce by měla experimentálně otestovat, zda a jak se projevují genderové stereotypy či odlišnosti. Detailní zadání práce by mělo výsledkem studentovi tvůrčí aktivity.

Jak jazyk ovlivňuje vnímání a rozhodování (zejména v organizační praxi)?

Ekonomicko-manažerský výzkum jazyka se standardně soustředí na vliv jazykových schopností na lidský či sociální kapitál, popřípadě je jazyk zvažován coby faktor ovlivňující mezinárodní obchod či migraci. Kvalifikační práce by měla rozšířit uvedené pojetí využitím Sapirovy-Whorfovy hypotézy – teze, že jazyky, kterými lidé mluví, specificky ovlivňují způsoby jejich vnímání, usuzování a rozhodování. Bylo již ukázáno, že konkrétní vlastnosti gramatik jazyků – jako způsoby užívání rodů, časů, vyjadřování nositelů děje či zájmen – ovlivňují řadu ekonomicky relevantního chování jako je rozsah pracovní diskriminace žen, časové preference či míru individuální odpovědnosti.

 

CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE

Zvýší Dalajlama či Ježíš spropitné?

Laboratorní výzkum ukázal, že lidé jsou při svém rozhodování lehce ovlivnitelní i irelevantním kontextem volby – tzv. framingem. Cílem tohoto projektu je v reálném experimentu ověřit, zda jednoduchá manipulace – umístnění citátů zdůrazňujících lidský altruismus na účet – vyvolá relativní nárůst dávání spropitného v restauraci/baru.

Jsou postižení okrádáni, ehm, cenově diskriminováni?

Prostá ekonomická úvaha velí, že spotřebitel mající vysoké náklady hledání bude čelit vyšším cenám, resp. jeho poptávka bude méně elastická. Cílem projektu je ověřit, zda (zdravotně, kognitivně) postižení lidé platí u smluvních cen diskriminační přirážku.

Řekni, kde ti muži jsou ... u TV nebo v hrobech v zákrytu?

Teorie na-stavu-závislých-preferencí předpokládá, že lidské chování silně ovlivňuje kontext situace. Kupříkladu nárůst měsíčního platu o 10 % považujeme za požehnání. Očekávali-li jsme však zvýšení o 20 %, vnímáme ho jako urážku (v obou případech jsme však dostali objektivně stejně peněz navíc). Ač málokdo preferuje být zlodějem, vidíme-li, že ostatní kradou, užitek z možné krádeže nám vzrůstá, atp. Nastavení referenčního bodu – „jak jednat“ – je možné ovlivnit i nepřímo a podvědomě, kupř. diváci sledující automobilový závod odcházejí s referenčním bodem, že standardní jízda má být rychlejší a rizikovější. Projekt by měl ověřit, zda při významných automobilových či motocyklových soutěžích (závodech) ubývá dopravních nehod – lidé preferující rizikovou a rychlou jízdu sedí u TV obrazovek. A v bezprostřední souslednosti po TV přenosu roste počet dopravních nehod – lidé preferující rizikovou a rychlou jízdu sedí u volantů majíce ještě vyšší referenční bod, jak jet (předpoklad, že obě skupiny mají totožné složení, podporují sociologická zjištění: obdivovatelé rally jsou i rychlejšími řidiči). Kontrolováno by mělo být na stav počasí a případně kauzálně-rušivý efekt spotřeby alkoholu při sledování TV přenosů oblíbených závodů.

 

EKONOMIE ZDRAVOTNICTVÍ

Přitahují nemocnice zranění a hasičské stanice požáry?

Blízkost zdravotnického zařízení může ekonomickým agentům signalizovat, že při případném zranění je lékařská pomoc rychle (a v Česku "bezplatně") dostupná, což ovlivní jejich rizikové chování. Analogicky blízkost hasičské stanice může podpořit nedbalost při práci s ohněm, atp. Cílem projektu je odhalit, zda-li existuje geograficky významná koncentrace neštěstí v okolí zmiňovaných služeb.

Ekonomie zdravotnictví: „Dobrý výrobek se prodává sám, špatný se musí propagovat?“

Cílem projektu je zjistit, v kterém lékařském oboru farmaceutické firmy poskytují lékařům nejvyšší odměny (dary, bezplatné účasti na konferencích, vzory léků, atd.) za předepisování léků. Tento poznatek nato zasadit do charakteristiky oboru (míry koncentrace, konkurence, atp.) a pokusit se odhadnout, v které skupině léků existuje nejsilnější relativní užívání těchto marketingových nástrojů. Varování: k hypotéze existují velmi sporadická data, bude nutné uskutečnit (velmi náročné) anonymní dotazníkové šetření.

Má boj s kriminalitou řídit Ministerstvo zdravotnictví ČR?

Vedle ryze ekonomických teorií kriminality existují i komplementární vysvětlení zaměřující se na psychicky a mentálně nemocné spoluobčany jako na časté pachatele trestných činů. Na konci 80. a v 90. letech 20. století byla na světový trh uvedena nová a účinná antidepresiva a antipsychotika (dnes 6. a 7. nejprodávanější třída léků) a zároveň došlo v mnoha zemích k poklesu měr kriminality. Nabízí se proto hypotéza, že efektivní léčba psychiatrických nemocí je účinnou politikou i při omezování kriminálního chování. Projekt by měl ověřit, zda-li lze podobný vývoj nalézt i v Česku.

TRH PRÁCE A LIDSKÝ KAPITÁL

Jsou kriminálníci malí, tlustí a oškliví?

Mnohé studie ekonomie trhů práce ukazují, že nejen tradiční lidský kapitál, ale i fyzické vlastnosti zaměstnanců rozhodují o velikosti jejich mzdy. Přičemž „prémie za krásu“, resp. „za vyšší a nebo atletickou postavu“ dosahují poměrně vysokých hodnot. Závislost platí i opačným směrem, a proto lidé menší, s vyšším BMI a nebo méně atraktivní vydělávají méně než jejich jinak stejní kolegové. Cílem projektu je ověřit, zda uvedené nevýhody na legitimním trhu práce způsobí, že tito lidé budou mít větší motivaci vydělávat si méně legitimním (legálním) způsobem – tj. budou nadproporcionálně zastoupení v populaci odsouzených.

Funguje astrologie? Aneb proč lidé narození v létě jsou v životě úspěšní a děti narozené v zimě chudé?

Cílem projektu je odhalit vztah mezi (arbitrárním) začátkem školní docházky v září a životním úspěchem. Výhoda být téměř o rok starší než spolužáci se v tomto věku ukazuje totiž jako velmi významnou pro zdar ve škole (či ve sportu), který poté může ovlivnit i životní úspěch (výši příjmů, dosažené vzdělání, atp.). Naopak v zimě se často rodí nemanželské děti mladým rodičkám. Projekt by se měl zaměřit na vysvětlení jak socioekonomický status matek v kombinaci se specifickým ročním obdobím (konec jara a léto) dává vzniknout tomuto fenoménu. V obou případech by měla být diskutována i doporučení pro sociální politiku státu.

Mohou za všechno zlé špatní přátelé? Mezitřídní variace v pití, kouření, drogách a sexu

Identifikace vlivu přátel či kolektivu na individuální chování je vždy výzvou, jelikož jde o typický příklad oboustranné závislosti (my ovlivňujeme ostatní, oni nás). V oblasti rizikového zdravotního chování mládeže je vliv „party“ jedním z nejvíce diskutovaných faktorů u rozšířenosti pití alkoholu, kouření, braní dalších drog a nechráněného sexu. Existuje přitom málo využívaná a poměrně jednoduchá strategie na identifikaci „vlivu ostatních“: za předpokladu, že v konkrétní škole je v daném ročníku rozdělení žáků do jednotlivých tříd náhodné, rozdíly ve spotřebě rizikových statků v jednotlivých třídách by mohly identifikovat velikost „vlivu ostatních“ (při kontrole na fixní efekt školy). Cílem projektu je provést dané šetření v dostatečném množství základních/středních škol v ČR (a otestovat další hypotézy jako kupř. vliv „špatných jablek“ či „slušňáků“).

 

 

FORENZNÍ EKONOMIE A EKONOMIE KRIMINALITY

Excelence v klamu a nečestnosti

Většina literatury předpokládá, že firmy a zaměstnanci respektují normy správného chování (či to alespoň předstírají). Nicméně v některých profesích jsou naopak explicitně oceňovány schopnosti klamat a podvádět, zvažme například herce, kouzelníky, ale i (některé) PR odborníky, politiky, právníky ad. Cílem kvalifikační práce je prozkoumat dynamiku těchto „klamavých“ profesí (kdo se do nich selektuje, jak vypadá kariérní postup, jaké jsou odlišnosti od „podobných“ neklamavých profesí atp.).

Jak podvádějí lyžařská/rekreační střediska?

Jelikož řada spotřeby zážitkových statků je závislá na předešlé poptávce ostatních spotřebitelů, jsou nabízející motivováni prezentovat svůj statek při začátku sezóny „přívětivěji“, čímž vytvoří informační kaskádu o „lepší“ kvalitě svých služeb. Přilákají spotřebitele a ostatní již vedeni jejich příkladem je budou následovat, resp. také podlehnou vlivu klamavé reklamy. Lze proto očekávat, že lyžařská střediska budou přeceňovat velikost/kvalitu sněhové nadílky, popř. rekreační střediska teplotu/kvalitu vody. Cílem projektu je uskutečnit komparaci reklamovaných údajů firem s oficiálními (či jinými dostupnými) statistikami a určit míru zneužívání informační asymetrie (popř. v závislosti na dni v týdnu, vzdálenosti středisek od velkých měst, atd.).

Které české město je nejefektivněji spravováno? Příběh pošty či městských úřadů

Kvalitu veřejné správy v podstatě nelze běžnými ekonomickými indikátory změřit. Na jejím výkonu se totiž zobrazí mix vlivů, politickou kulturou a vládou práva počínaje a lidským kapitálem a pracovní produktivitou úředníků konče. Empiričtí ekonomové proto přicházejí s novými ukazateli, jež se pokoušejí identifikovat vždy jen jediný faktor, který může vysvětlit různou efektivitu veřejné správy dané země. Cílem projektu je na českých datech replikovat studii autorů: Alberto Chong, Rafael La Porta, Florencio Lopez-de-Silanes a Andrei Shleifer (2012), kteří rozeslali na neexistující adresy v 159 zemích dopisy a sledovali, zda a s jakým zpožděním se pošta vrátí zpět odesílateli. Vytvořením produkční funkce „rychlosti a návratnosti“ pošty dokázali určit prostou produktivitu „veřejné správy“ dané země. Alternativně si může student zvolit jakoukoliv službu, kterou městské úřady či firmy provádějí a porovnat efektivnost jejího poskytování v různých městech.

Pravda vítězí … a nebo příjmy z reklamy?

Noviny (jako i jiná média) jsou závislá na příjmu z reklamy, která se odvíjí od čtenosti (sledovanosti) a od ochoty zadavatelů za reklamní prostor platit. Oba faktory jsou na sobě pozitivně závislé, existují však i situace, kdy nikoliv: lukrativní zadavatel reklamy nemusí mít zájem, aby větší čtenost byla zajištěna informováním o jeho přečinech. Nabízí se tedy možnost otestování, zda média upřednostňují pravdu či zisky z reklamy. Kupř. zvýší-li se objem reklamy státních podniků/veřejné správy, poklesne informování o korupci ve státní správě/politiků? Projekt by měl popsanou závislost otestovat na příkladě českých médiích (a zejména vyloučení možnosti opačné závislost, tj. že si subjekty, o nichž se píše negativně, kupují reklamní prostor k zlepšení reputace).

 

EKONOMIE ŠTĚSTÍ

Trh práce, partnerů a ekonomie štěstí: Být spokojený a nudný či produktivní a zajímavý?

Pozitivní psychologie či ekonomie štěstí uzavírají, že štěstí či životní spokojenosti dosáhnou lidé jen u těch typů spotřeby či uspokojení, které jim nezvedají aspirační úroveň (jako čas strávený s rodinou, přáteli, atp.). Ostatní spotřeba, zejména materiálních statků, posunuje aspirační úroveň chtění a tak jakmile si koupíme nové tričko, TV či mobilní telefon, štěstí z koupě se velmi rychle vytratí a jsme dále hnáni k získání dalšího statku, kterým nám umožní dosáhnout cíle blaženosti. Tím se uvězníme v cyklu neustálého „chtění víceho“. V rámci této omezené interpretace je nutnou podmínkou dosažení štěstí být „nezaujmutelný“: nezapojovat svou představivost, nezjišťovat nové informace o nových uspokojování potřeb, ignorovat zajímavé myšlenky či osobnosti, které by mohli odkrýt možné nové cíle, o které lze usilovat (popř. vědět, ale nebýt těmito znalostmi ovlivněn). Projekt by měl prozkoumat, zda-li uvedená hypotéza platí („nudní“ lidé jsou šťastnější) a ať v rámci sociálního či lidského kapitálu či signalizační teorie (jsou vyhledáváni partneři šťastný či zajímaví?) prozkoumat její aplikace.

Plodí úspěch (jedněch) depresi (druhých)?

Existuje rozsáhlá evidence ukazující, že značná příjmová nerovnost v zemi může vést k negativním jevům jakými jsou vyšší míry násilných trestných činů a kriminality vůbec, zneužívání alkoholu, větší rozšířeností nechtěných těhotenství a sexuálně přenosných nemocí atd. Čím vyšší je nerovnost, tím více lidí je relativně deprimováno – jejich absolutní zámožnost může být vysoká, relativně však nedosahují „referenční“ úrovně blahobytu, což je vede k frustraci a následně i k vyhledávání okamžitých a nebezpečných uspokojení. Cílem projektu je ověřit, zda příjmová nerovnost plodí deprese (měřeno ať mírou psychiatrických onemocnění, tak užívání antidepresiv, měrami životní spokojenosti, atd.).

Nesnáší bohatí chudé?

Cílem projektu je ověřit teorii averze k nerovnosti, tedy zda vztah mezi vlastním příjmem a sklonem k redistribuci (kupř. European Social Survey) závisí na míře chudoby (podílu nízkopříjmových skupin obyvatelstva) v daném regionu. Kontrolní proměnné by měly zahrnovat zejména etnickou diverzitu regionu a intenzitu víry, že za úspěch člověka zodpovídá spíše společnost či náhoda než on sám (tamtéž).
 

OSTATNÍ

Makrodiabetologie: jak národní stravovací návyky ovlivňují hospodářství

Projekt je zaměřen na nalezení a vysvětlení vztahu mezi specifiky národní kuchyně (objem spotřebovaného alkoholu a jeho druhů, užívání koření, tuků, cukrů, zeleniny či ovoce) a relevantními socio-hospodářskými ukazateli (HDP na hlavu, nezaměstnanost, výdaje na zdravotnictví, prevalence psychiatrických onemocnění, atd.). Skutečnou ekonometrickou výzvou bude nalézt nejen korelativní evidenci, ale i učinění pokusu o vysvětlení kauzality. Čili ačkoliv je spotřeba kávy nejvyšší v nejbohatších zemích, dokázat, že kofeinový nápoj probouzí i ekonomickou aktivitu, bude vyžadovat více než jednoduchou regresi. Lze se zaměřit i na dynamiku spotřeby Giffenových či Veblenových potravin v jednotlivých zemích.

Behaviorální teorie her: Opilectví jako signalizace dlouhodobé důvěryhodnosti?

Ačkoliv nadměrné pití alkoholu vede k rozpadu osobních i pracovních vztahů, je dokázáno, že jeho omezená konzumace prospívá. Příležitostní pijani dosahují mzdové prémie, patrně přes budování sociálního kapitálu s kolegy a nadřízenými či protože jsou jednoduše zdravější. Nabízí se však i hypotéza, že ochota člověka opít se a tedy volně omezit své zábrany, může být hodnotným signálem pro partnery. Podvádět či lhát a pamatovat si lži je – jak známo – kognitivně náročné a nákladné, opilý člověk má pak větší pravděpodobnost vyzradit pravdu ač nemusí být v jeho vlastním zájmu. Ochota opít se je proto demonstrací, že daná osoba proti nám nehraje (nemusí hrát) podvodnou strategii. Cílem projektu je ověřit danou hypotézu empiricky či vytvořit adekvátní teoretický signalizační model.