Témata bakalářských a diplomových prací

Témata bakalářských a diplomových prací

Ověřte si, zda můžete psát kvalifikační práci pod mým vedením!

  • U studentů Fakulty sociálně ekonomické UJEP, Fakulty podnikohospodářské VŠE a Přírodovědecká fakulty UK je to možné téměř automaticky,
  • u studentů ostatních oborů a programů je nutný souhlas děkana příslušné fakulty či garanta oboru.

Je žádoucí (ne nutné), abyste byli absolventy mých kurzů. Má témata, vizte níže, téměř výlučně patří do oborů "behaviorální ekonomie" a bude pro vás proto snazší proniknout do obsahu i stylu analýz, které práce bude vyžadovat. Vedle vypsaných okruhů velmi vítám i vaše vlastní návrhy, budou-li spadat do dané oblasti.

Již ve vašem prvním návrhu bakalářského/diplomového projektu (ano, navrhujete si jej sami!) musí být uvedeno:

  • jakou konkrétní hypotézu či otázku chcete testovat či zkoumat (jaký problém chcete řešit);
  • na jakých datech, případně jakou metodou,
  • rovněž asi 3 odborné články, z kterých vycházíte.

Konečnou formulaci zadání spolu jistě upřesníme. Již z počátku byste však měli mít představu o problému, který chcete ve své práci vyřešit (otázku, kterou chcete zodpovědět), nikoliv přicházet s tím, že „chcete psát o ...“ a pak uvést nejobecnější téma, obvykle ve dvou až pěti slovech.

Cílem prací je přinést nové poznání. Formulace projektu proto musí být ve formě testovatelné hypotézy (v případě empirických prací) či ve formě náznaku nového vysvětlení, syntézy či interpretace existujících informací (v případě teoretických prací). S kvalitními daty je často potíž, měli byste proto mít představu, zda k otestování vaší hypotézy jsou dostupná data, ať již v ČR či ve světě. Někdy je možné neveřejné datasety koupit, jde však o mimořádnou situaci, je-li projekt extrémně kvalitní. Budete-li vytvářet vlastní experiment, mějte představu o jeho harmonogramu (a jak hovoří zkušenost -- přidejte poté ke všem termínům asi týdenní zpoždění.) Smysl uvedení zhruba 3 článků spočívá v prokázání, že již víte (či alespoň tušíte), co vás při řešení projektu čeká, jelikož znáte výsledek úsilí lidí, kteří podobný problém řešili před vámi.

Zadání musí být schváleno vedením katedry, pod níž kvalifikační práci píšete. Schvalování finišuje až parafou vedoucího katedry a poté jej podepisuje (spíše již formálně) děkan fakulty. Ohlídejte si, zda všechny formální kroky byly uskutečněny (pdf pro studenty UJEP; na všech univerzitách jsou však podobné směrnice, nastudujte je).

Má témata jsou obvykle hypotézami, které (přinejmenším v Česku) nebyly otestovány. Z tohoto důvodu by cílem diplomové práce mělo být i publikovat zjištění v odborném tisku. Práce proto bude vedena, aby potenciálně (ne nutně) splnila nároky Politické ekonomie, Československé psychologie či Czech Journal of Economics and Finance popřípadě Prague Economic Papers. Na bakalářské práce budou kladeny nároky „pilotního zkoumání”, avšak ideálně i ony by měly být schopny uspět v rezenzovaném tisku, např. v Acta Oeconomica Pragensia. Pochopitelně je vítáno vypracování práce v angličtině a pokus publikovat zjištění v mezinárodně uznávaném časopise.

Nad prací strávíte mnohem (!) více času (zejména nad revizemi textu) než implikuje počet získaných kreditů. Většina témat je navíc empirického charakteru a testování hypotéz bude vyžadovat dobré zvládnutí statistické analýzy. Někdy bude nezbytná i „práce v terénu”. Zvažte, jste-li schopni takový projekt spoluvytvářet. V případě teoretických či metodologických prací tato starost odpadá, objevuje se však problém, jak být dostatečně originální.

  • Většinu studentských „náčrtů projektu“ je nutné značně předělávat/přepracovávat/přepisovat, tj. byl špatně navrhnut detailní design experimentu, pochybně vystavěn model, opomenuty proměnné či alternativní vysvětlení, literatura je nereprezentativní, struktura práce je zmatečná, atp. V průběhu semestru (cca třikrát až čtyřikrát) se proto uskutečňují setkání „mých” studentů, při nichž se referují pokroky při vypracovávání jednotlivých projektů. Aktivní účast na těchto setkáních je povinná. Vaší snahou by však mělo být konzultovat podstatné body projektu kontinuálně (věřte, že neexistuje více frustrující zkušenost, než když kupř. v dotazníku opomenete zanést otázku na kruciální proměnnou a musíte pak s celým šetřením začít znovu).
  • Vaše práce by měla vypadat stejně jako odborný článek. Nejedná se o žádné přehánění! Uvědomte si, že vaše práce má přinést vyřešení konkrétního problému. Vědecká obec již pomalu dospěla k rovnováze/konsenzu, jak by takový text měl vypadat. Proto i vaše práce by se co do hloubky, struktury, terminologie a využívaných zdrojů měla maximálně přiblížit studiím publikovaným v odborných časopisech.
  • Období před termínem odevzdání je vždy velmi frenetické, uvědomte si, že skutečně nelze za 14 dní stihnout, co čekalo na splnění celý semestr (už jen proto, že každý „semifinální“ text prochází obvykle třemi až šesti revizemi; a já jistě nebudu schopen reagovat „ze dne na den“). Své povinnosti si proto rozvrhněte a mějte představu o celém procesu odevzdání práce.
  • Jistě si přečtěte Vzorovou strukturu kvalifikační či semestrální práce (pdf), také i Nejčastější chyby kvalifikačních prací (pdf).

V případě, že i po zvážení výše uvedených bodů chcete psát kvalifikační práci pod mým vedením, uvítám vás coby kolegy a budu se maximálně snažit vyjít vám vstříc ve všech fázích tvorby kvalifikační práce. Bude-li práce experimentálního charakteru a bude vyžadovat výplatu odměn subjektům, bude (někdy) možné získat finanční krytí z prostředků běžících vědeckých grantových projektů. Uvědomte si však, že za výslednou kvalitu své práce budete odpovídat (především) sami, při veškeré pomoci, kterou vám nabízím (a snad i poskytnu), nemohu vaši činnost na kvalifikační práci suplovat.

Témata bakalářských a/nebo diplomových prací (seznam je postupně aktualizován):

Níže jsou uvedena, v různé míře specifičnosti, témata kvalifikačních prací (Podnikohospodářská témata, Chování spotřebitele, Ekonomie zdravotnictví, Ekonomie štěstí, Forenzní ekonomie a ekonomie kriminality, Trh práce a lidský kapitál a Ostatní). Nadchne-li vás téma, zamyslete se, jak konkrétně byste chtěli daný problém vyřešit (hypotézu otestovat, otázku zodpovědět). Téma vás může rovněž inspirovat k vlastní otázce.

PODNIKOHOSPODÁŘSKÁ TÉMATA

Manažerská selhání – jak, kdy a proč manažerské rozhodování ovlivňuje iracionalita

Jsou firmy řízené pouze muži nadměrně optimistické; jak to zjistit? Trpí manažeři averzí ke ztrátě a ignorují utopené náklady projektů? Ovlivňuje výběr manažerů i jejich fyzická atraktivita? Je mezi manažery více Kapitánů, Králů či Císařů a mezi jejich podřízenými více Zedníků, Nováků či Houžviček? Atd.

Behaviorální (business) etika

Roste ve firmách nemocnost před mistrovstvími v hokeji či fotbale? Kradou zaměstnanci více, pakliže jim není přidáno, kolik očekávali? Vede zintenzivnění dohledu k vzrůstu produktivity (lidé se bojí odhalení „ulejvání se“) či k jejímu poklesu (dohled je vnímán jako ztráta důvěry a klesne motivace pracovat dobře)? Atd.

Experimenty (nejen) v manažerském rozhodování

Vede zavalení informacemi k rozhodovací paralýze? Jsou lidé při finančně velmi motivovanému rozhodování ovlivňováni náhodou? Vede spánková deprivace k vyhledávání či vyhýbání se riziku? Jsou muži kompetitivnější než ženy a případně proč? Atd.

Forenzní zkoumání skrývaného chování organizací

Probíhá (nejen) na pražské burze insider trading a když ano, u kterých firem a kdy; jak to zjistit? Lze z nestandardní doby či místa valných hromad odvodit, že je firma v ohrožení? Zvyšuje se počet soukromých letů do daňových rájů po oznámení zvyšování daní (či zintenzivnění jejich vymáhání)? Jsou firmy napojené na politické strany rentabilnější? Atd.

CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE

Zvýší Dalajlama či Ježíš spropitné?

Laboratorní výzkum ukázal, že lidé jsou při svém rozhodování lehce ovlivnitelní i irelevantním kontextem volby – tzv. framingem. Cílem tohoto projektu je v reálném experimentu ověřit, zda jednoduchá manipulace – umístnění citátů zdůrazňujících lidský altruismus na účet – vyvolá relativní nárůst dávání spropitného v restauraci/baru.

Jsou postižení okrádáni, ehm, cenově diskriminováni?

Prostá ekonomická úvaha velí, že spotřebitel mající vysoké náklady hledání bude čelit vyšším cenám, resp. jeho poptávka bude méně elastická. Cílem projektu je ověřit, zda (zdravotně, kognitivně) postižení lidé platí u smluvních cen diskriminační přirážku.

Proč spotřebitelé zpráv plýtvají svůj čas nasloucháním finančním analytikům, stratégům a dalším šarlatánům?

Vedle řady jiných, zejména Philip Tetlock přesvědčivě ukázal, že většina „ekonomických odborníků“ v médiích produkují vysvětlení, která jsou i při letmém prozkoumání prázdné truismy nebo předpovědi, které mají predikční hodnověrnost kávové sedliny. Cílem práce je – nejlépe experimentálně – ověřit, že spotřebitelé toto „zpravodajství“ konzumují z důvodu: i) iluze bezpečí (šarlatáni nabízejí „nějaká“ vysvětlení), ii) hledání viníka (znalost potenciální oběti snižuje současný stres), iii) iluzorní identifikace vzoru v šumu a chybné přiřazení schopnosti (i rozbitým hodinám budeme věřit, podíváme-li se na ně zrovna v okamžiku, kdy ukazují správný čas), iv) možnost zkrácení nevyužitého času (lidé nudu často zahánějí konzumací i irelavantních informací), atd.

Cena dobré reputace: Za kolik prodat svou dobrou pověst?

Projekt by se měl zaměřit na kvantifikaci cenové prémie u (kupř.) on-line bazarů či aukcí, v nichž je sledována pověst (hodnověrnost, spolehlivost) registrovaných prodejců. Na základě porovnání ochoty kupujících platit za identické zboží u prodejce s dobrou, resp. neutrální/žádnou či špatnou pověstí by měla být určena cenová prémie dobré pověsti. S využitím zjištěných údajů by mj. mohla být stanovena výše zisku, při němž se vyplatí svou „dobrou pověst“ prodat a podvádět.

Prospívají studenti lépe před či po obědě (zkoušejícího)?

Ekonomická teorie viscerálních faktorů předpovídá, že účastní-li se subjekt delšího sekvenčního rozhodování, postupně se mu opotřebovává kapitál soustředěnosti (či jak by řekl neekonom „lidé jsou unavenější“) a jeho volby jsou častěji spíše zaměřeny na default, status quo či upřednostňující „jednoduchá řešení“. Podobný vliv má i ne/příjem energie, takže kupř. rozhodnutí soudce, zda poskytnout podmínečné propuštění je závislé s jakou časovou vzdáleností od posledního jídla o případu rozhoduje. A čím vzdálenější, tím pravděpodobnější je defaultní rozhodnutí – nepropustit. Cílem projektu je zjistit, zda lze podobný vzorec nalézti v rozhodování komisí u (státních) zkoušek s vyloučením fixních efektů zkoušejících (popř. u obhajoby kvalifikačních prací vedoucího či oponenta).

Zabíjejí více výhry nebo prohry domácích sportovních týmů?

Cílem projektu je kvantifikovat dopad sportovních utkání, resp. výhry či prohry domácího týmu, na mortalitu případně morbiditu. Proběhne-li význačné sportovní utkání s domácí účastí, lze očekávat, že se po utkání objeví více dopravních nehod, více napadení (obé ať kvůli větší spotřebě alkoholu, tak kvůli vyšší „agregátní nabuzenosti“ obyvatelstva), lze očekávat i více srdečních příhod, případně jiných zhoršení zdravotního stavu. Cílem projektu je ověřit, zda-li k danému jevu dochází, případně jaký vliv má prohra/výhra či vyrovnanost zápasu. Pro teoretické zachycení jevu lze využít na-stavu-závislé preference, případně kahnemanovské rozlišení systému I. a systému II.

Řekni, kde ti muži jsou ... u TV nebo v hrobech v zákrytu?

Teorie na-stavu-závislých-preferencí předpokládá, že lidské chování silně ovlivňuje kontext situace. Kupříkladu nárůst měsíčního platu o 10 % považujeme za požehnání. Očekávali-li jsme však zvýšení o 20 %, vnímáme ho jako urážku (v obou případech jsme však dostali objektivně stejně peněz navíc). Ač málokdo preferuje být zlodějem, vidíme-li, že ostatní kradou, užitek z možné krádeže nám vzrůstá, atp. Nastavení referenčního bodu – „jak jednat“ – je možné ovlivnit i nepřímo a podvědomě, kupř. diváci sledující automobilový závod odcházejí s referenčním bodem, že standardní jízda má být rychlejší a rizikovější. Projekt by měl ověřit, zda při významných automobilových či motocyklových soutěžích (závodech) ubývá dopravních nehod – lidé preferující rizikovou a rychlou jízdu sedí u TV obrazovek. A v bezprostřední souslednosti po TV přenosu roste počet dopravních nehod – lidé preferující rizikovou a rychlou jízdu sedí u volantů majíce ještě vyšší referenční bod, jak jet (předpoklad, že obě skupiny mají totožné složení, podporují sociologická zjištění: obdivovatelé rally jsou i rychlejšími řidiči). Kontrolováno by mělo být na stav počasí a případně kauzálně-rušivý efekt spotřeby alkoholu při sledování TV přenosů oblíbených závodů.

EKONOMIE ZDRAVOTNICTVÍ

Přitahují nemocnice zranění a hasičské stanice požáry?

Blízkost zdravotnického zařízení může ekonomickým agentům signalizovat, že při případném zranění je lékařská pomoc rychle (a v Česku "bezplatně") dostupná, což ovlivní jejich rizikové chování. Analogicky blízkost hasičské stanice může podpořit nedbalost při práci s ohněm, atp. Cílem projektu je odhalit, zda-li existuje geograficky významná koncentrace neštěstí v okolí zmiňovaných služeb.

Ekonomie zdravotnictví: Kolik platíme za neefektivní sebevrahy?

Gary Becker slavně napsal: "Dobré zdraví a dlouhý život jsou pro většinu z nás velmi důležitými ... ale nikoliv jedinými cíli: můžeme vždy obětovat trošku zdraví či delšího života, je-li to momentálně v rozporu s jinými našimi přáními ... z tohoto důvodu je většina úmrtí sebevraždami v tom smyslu, že by mohly být odloženy, kdyby bylo více našeho úsilí věnováno na prodloužení života.". Odhaduje se, že zhruba za 40% všech úmrtí dnes lidé mohou svými aktivními volbami, tj. předčasně umírají kvůli svobodně zvolenému jednání (významná část úmrtí na: rakovinu plic; nemoci spjaté s obezitou jako je cukrovka a nemoci oběhového systému; nemoci jater, ad.). Projekt by se měl zaměřit na kalkulaci zdravotních nákladů, za které zodpovídají dané vyhnutelné příčiny.

Ekonomie zdravotnictví: „Dobrý výrobek se prodává sám, špatný se musí propagovat?“

Cílem projektu je zjistit, v kterém lékařském oboru farmaceutické firmy poskytují lékařům nejvyšší odměny (dary, bezplatné účasti na konferencích, vzory léků, atd.) za předepisování léků. Tento poznatek nato zasadit do charakteristiky oboru (míry koncentrace, konkurence, atp.) a pokusit se odhadnout, v které skupině léků existuje nejsilnější relativní užívání těchto marketingových nástrojů. Varování: k hypotéze existují velmi sporadická data, bude nutné uskutečnit (velmi náročné) anonymní dotazníkové šetření.

Křížová elasticita poptávky: alkohol a “zlo” (vraždy, sebevraždy, potraty, pohlavní choroby, dopravní a pracovní nehody)

Cílem projektu je nalézt, jak změna (relativní) ceny alkoholu, vyvolaná ať již z příčin daňových či jiných, ovlivňuje (doprovází?) celou řadu negativního chování od vražd po prevalenci pracovních nehod. Lze navázat na rozsáhlou literaturu dokumentující, že alkohol je normální statek, jeho vyšší zdanění tedy vede k snížení spotřeby, což koreluje s poklesem výskytu uvedeného "zla" (byť za nárůstu černého trhu). V projektu by dále mohly být kalkulovány „úplné“ společenské negativní externality spotřeby alkoholu a dle výsledků navržena velikost optimální pigouviánské daně (s vědomím, že alkohol s sebou nese i pozitivní externality).

Má boj s kriminalitou řídit Ministerstvo zdravotnictví ČR?

Vedle ryze ekonomických teorií kriminality existují i komplementární vysvětlení zaměřující se na psychicky a mentálně nemocné spoluobčany jako na časté pachatele trestných činů. Na konci 80. a v 90. letech 20. století byla na světový trh uvedena nová a účinná antidepresiva a antipsychotika (dnes 6. a 7. nejprodávanější třída léků) a zároveň došlo v mnoha zemích k poklesu měr kriminality. Nabízí se proto hypotéza, že efektivní léčba psychiatrických nemocí je účinnou politikou i při omezování kriminálního chování. Projekt by měl ověřit, zda-li lze podobný vývoj nalézt i v Česku.

Oslabuje a zabíjí nás hospodářský růst?

Existuje již velmi bohatá evidence ukazující, že při krátkodobém hospodářském růstu (měřeného jak změnou HDP, tak mírou nezaměstnanosti) se zvyšuje úmrtnost a někdy i nemocnost. Lidé častěji pijí alkohol (a řídí), více kouří, rychleji roste obezita kvůli snižující se fyzické aktivitě (lidé tráví více času v sedavých zaměstnáních) i kvůli častějšímu se stravování mimo domov (což obvykle značí méně zdravou kuchyni). Rovněž roste intenzita a frekvence stresu i kvůli kratší době spánku. Cílem projektu je přes důchodový (zdravé chování se při boomu stává dražší) či likvidnostní efekt kvantifikovat dopad hospodářského cyklu na šíři zdravotních ukazatelů, srdečními infarkty (operacemi) počínaje, předepisováním léků na vysoký krevní tlak konče.

Peníze na ulici: zdravotnické poplatky

Po zavedení zdravotnických regulačních poplatků v ČR zastupitelstva některých krajů rozhodla, že nepřímo (na základě žádosti) budou poplatky, které občané vydali v jejich zdravotnických zařízeních, zpětně proplácet. Řada pacientů však o náhradu nezažádala a nechali tak doslova peníze ležet na stole (i v případě, že měli nárok na poměrně vysoké částky, které přímé náklady na vyplnění žádosti kompenzovaly). Projekt by se měl zaměřit na zdůvodnění, proč k tomuto jevu došlo (jaké nepřímé náklady občany od přijetí peněz odradily). V rámci projektu se lze soustředit i na další ekonomické jevy spjaté s poplatky: jelikož byly propláceny jen za péči v některých zařízeních a nikoliv v jiných, lze sledovat, jak pacienti reagovali na tento specifický dotační stimul. Jelikož byl poplatek vybírán za položku na receptu, nikoliv za počet balení, lze opět sledovat změnu množství vydávaných léčiv a pokusit se kalkulovat kupř. časovou úsporu opatření (s respektem k důchodovým efektům). Lze se zaměřit i na zjevné dopady poplatků, jakými je pokles poptávaného množství zdravotnických služeb, léků, atp.

TRH PRÁCE A LIDSKÝ KAPITÁL

Jsou kriminálníci malí, tlustí a oškliví?

Mnohé studie ekonomie trhů práce ukazují, že nejen tradiční lidský kapitál, ale i fyzické vlastnosti zaměstnanců rozhodují o velikosti jejich mzdy. Přičemž „prémie za krásu“, resp. „za vyšší a nebo atletickou postavu“ dosahují poměrně vysokých hodnot. Závislost platí i opačným směrem, a proto lidé menší, s vyšším BMI a nebo méně atraktivní vydělávají méně než jejich jinak stejní kolegové. Cílem projektu je ověřit, zda uvedené nevýhody na legitimním trhu práce způsobí, že tito lidé budou mít větší motivaci vydělávat si méně legitimním (legálním) způsobem – tj. budou nadproporcionálně zastoupení v populaci odsouzených.

Ekonomie diskriminace: jsou leváci na práci leví?

(Nejen) pracovní prostředí je uzpůsobeno pravákům, leváci by proto měli být přímo znevýhodněni v manuálních pracovních pozicích a zprostředkovaně i v ostatních zaměstnáních. Bylo však dokázáno, že i v manuálních zaměstnáních mohou leváci dosahovat mzdové prémie (levačky však nikoliv), patrně kvůli své větší kreativitě. Na druhé straně existují důkazy naznačující, že leváci i levačky se těší vyšším mírám alkoholismu, depresím a dalším psychologickým poruchám. Projekt by měl na datech v Česku ověřit, existuje-li u leváků mzdová diskriminace, popřípadě se zaměřit na další specifika leváků na trhu práce (zastoupení v různých zaměstnáních, příjmových kategoriích, vedoucích pozicích, dosaženém vzdělání, atp. u mužů i žen).

Funguje astrologie? Aneb proč lidé narození v létě jsou v životě úspěšní a děti narozené v zimě chudé?

Cílem projektu je odhalit vztah mezi (arbitrárním) začátkem školní docházky v září a životním úspěchem. Výhoda být téměř o rok starší než spolužáci se v tomto věku ukazuje totiž jako velmi významnou pro zdar ve škole (či ve sportu), který poté může ovlivnit i životní úspěch (výši příjmů, dosažené vzdělání, atp.). Naopak v zimě se často rodí nemanželské děti mladým rodičkám. Projekt by se měl zaměřit na vysvětlení jak socioekonomický status matek v kombinaci se specifickým ročním obdobím (konec jara a léto) dává vzniknout tomuto fenoménu. V obou případech by měla být diskutována i doporučení pro sociální politiku státu.

Mohou za všechno zlé špatní přátelé? Mezitřídní variace v pití, kouření, drogách a sexu

Identifikace vlivu přátel či kolektivu na individuální chování je vždy výzvou, jelikož jde o typický příklad oboustranné závislosti (my ovlivňujeme ostatní, oni nás). V oblasti rizikového zdravotního chování mládeže je vliv „party“ jedním z nejvíce diskutovaných faktorů u rozšířenosti pití alkoholu, kouření, braní dalších drog a nechráněného sexu. Existuje přitom málo využívaná a poměrně jednoduchá strategie na identifikaci „vlivu ostatních“: za předpokladu, že v konkrétní škole je v daném ročníku rozdělení žáků do jednotlivých tříd náhodné, rozdíly ve spotřebě rizikových statků v jednotlivých třídách by mohly identifikovat velikost „vlivu ostatních“ (při kontrole na fixní efekt školy). Cílem projektu je provést dané šetření v dostatečném množství základních/středních škol v ČR (a otestovat další hypotézy jako kupř. vliv „špatných jablek“ či „slušňáků“).

FORENZNÍ EKONOMIE A EKONOMIE KRIMINALITY

Jak podvádějí lyžařská/rekreační střediska?

Jelikož řada spotřeby zážitkových statků je závislá na předešlé poptávce ostatních spotřebitelů, jsou nabízející motivováni prezentovat svůj statek při začátku sezóny „přívětivěji“, čímž vytvoří informační kaskádu o „lepší“ kvalitě svých služeb. Přilákají spotřebitele a ostatní již vedeni jejich příkladem je budou následovat, resp. také podlehnou vlivu klamavé reklamy. Lze proto očekávat, že lyžařská střediska budou přeceňovat velikost/kvalitu sněhové nadílky, popř. rekreační střediska teplotu/kvalitu vody. Cílem projektu je uskutečnit komparaci reklamovaných údajů firem s oficiálními (či jinými dostupnými) statistikami a určit míru zneužívání informační asymetrie (popř. v závislosti na dni v týdnu, vzdálenosti středisek od velkých měst, atd.).

Které české město je nejefektivněji spravováno? Příběh pošty či městských úřadů

Kvalitu veřejné správy v podstatě nelze běžnými ekonomickými indikátory změřit. Na jejím výkonu se totiž zobrazí mix vlivů, politickou kulturou a vládou práva počínaje a lidským kapitálem a pracovní produktivitou úředníků konče. Empiričtí ekonomové proto přicházejí s novými ukazateli, jež se pokoušejí identifikovat vždy jen jediný faktor, který může vysvětlit různou efektivitu veřejné správy dané země. Cílem projektu je na českých datech replikovat studii autorů: Alberto Chong, Rafael La Porta, Florencio Lopez-de-Silanes a Andrei Shleifer (2012), kteří rozeslali na neexistující adresy v 159 zemích dopisy a sledovali, zda a s jakým zpožděním se pošta vrátí zpět odesílateli. Vytvořením produkční funkce „rychlosti a návratnosti“ pošty dokázali určit prostou produktivitu „veřejné správy“ dané země. Alternativně si může student zvolit jakoukoliv službu, kterou městské úřady či firmy provádějí a porovnat efektivnost jejího poskytování v různých městech.

Posvícení si na zloděje: Způsobují aktivističtí astronomové, ekologové a městští úředníci vyšší kriminalitu?

V rámci války proti světelnému znečištění, emisím oxidu uhličitého a plýtvání veřejnými zdroji dochází k redukci veřejného osvětlení, resp. k nahrazování tradičního bílého úspornějším (a méně intenzivním) žlutým světlem. Na druhé straně je však dokázáno, že čím je lokalita hůře osvětlena, tím větší má kriminalitu (asi až 40% nočních kriminálních činu se stane při intenzitě osvětlení pod 5 lux). Moderní psychologický výzkum nádavkem ukazuje, že i jinak mravní lidé v přítmí, které podporuje zdání anonymity, více podvádějí (postačuje i, aby si člověk vzal sluneční brýle a jedná poté sobečtěji). Projekt by se měl zaměřit na ověření uvedených vztahů na případě Česka a pokusit se kvantifikovat výhody a náklady "šetrného veřejného osvětlení".

Pravda vítězí … a nebo příjmy z reklamy?

Noviny (jako i jiná média) jsou závislá na příjmu z reklamy, která se odvíjí od čtenosti (sledovanosti) a od ochoty zadavatelů za reklamní prostor platit. Oba faktory jsou na sobě pozitivně závislé, existují však i situace, kdy nikoliv: lukrativní zadavatel reklamy nemusí mít zájem, aby větší čtenost byla zajištěna informováním o jeho přečinech. Nabízí se tedy možnost otestování, zda média upřednostňují pravdu či zisky z reklamy. Kupř. zvýší-li se objem reklamy státních podniků/veřejné správy, poklesne informování o korupci ve státní správě/politiků? Projekt by měl popsanou závislost otestovat na příkladě českých médiích (a zejména vyloučení možnosti opačné závislost, tj. že si subjekty, o nichž se píše negativně, kupují reklamní prostor k zlepšení reputace).

EKONOMIE ŠTĚSTÍ

Trh práce, partnerů a ekonomie štěstí: Být spokojený a nudný či produktivní a zajímavý?

Pozitivní psychologie či ekonomie štěstí uzavírají, že štěstí či životní spokojenosti dosáhnou lidé jen u těch typů spotřeby či uspokojení, které jim nezvedají aspirační úroveň (jako čas strávený s rodinou, přáteli, atp.). Ostatní spotřeba, zejména materiálních statků, posunuje aspirační úroveň chtění a tak jakmile si koupíme nové tričko, TV či mobilní telefon, štěstí z koupě se velmi rychle vytratí a jsme dále hnáni k získání dalšího statku, kterým nám umožní dosáhnout cíle blaženosti. Tím se uvězníme v cyklu neustálého „chtění víceho“. V rámci této omezené interpretace je nutnou podmínkou dosažení štěstí být „nezaujmutelný“: nezapojovat svou představivost, nezjišťovat nové informace o nových uspokojování potřeb, ignorovat zajímavé myšlenky či osobnosti, které by mohli odkrýt možné nové cíle, o které lze usilovat (popř. vědět, ale nebýt těmito znalostmi ovlivněn). Projekt by měl prozkoumat, zda-li uvedená hypotéza platí („nudní“ lidé jsou šťastnější) a ať v rámci sociálního či lidského kapitálu či signalizační teorie (jsou vyhledáváni partneři šťastný či zajímaví?) prozkoumat její aplikace.

Plodí úspěch (jedněch) depresi (druhých)?

Existuje rozsáhlá evidence ukazující, že značná příjmová nerovnost v zemi může vést k negativním jevům jakými jsou vyšší míry násilných trestných činů a kriminality vůbec, zneužívání alkoholu, větší rozšířeností nechtěných těhotenství a sexuálně přenosných nemocí atd. Čím vyšší je nerovnost, tím více lidí je relativně deprimováno – jejich absolutní zámožnost může být vysoká, relativně však nedosahují „referenční“ úrovně blahobytu, což je vede k frustraci a následně i k vyhledávání okamžitých a nebezpečných uspokojení. Cílem projektu je ověřit, zda příjmová nerovnost plodí deprese (měřeno ať mírou psychiatrických onemocnění, tak užívání antidepresiv, měrami životní spokojenosti, atd.).

Nesnáší bohatí chudé?

Cílem projektu je ověřit teorii averze k nerovnosti, tedy zda vztah mezi vlastním příjmem a sklonem k redistribuci (kupř. European Social Survey) závisí na míře chudoby (podílu nízkopříjmových skupin obyvatelstva) v daném regionu. Kontrolní proměnné by měly zahrnovat zejména etnickou diverzitu regionu a intenzitu víry, že za úspěch člověka zodpovídá spíše společnost či náhoda než on sám (tamtéž).

Jsou přírodní katastrofy dobré pro rodinu (alespoň krátkodobě)?

Po přírodní katastrofě se u obyvatel prokazatelně posouvá subjektivní hodnocení rizika nastání podobných neštěstí. Jelikož globální vnímání rizik je pro lidi patrně limitované, dochází u nich k podceňování rizik a nebezpečí ostatních. Neštěstí zároveň snižuje referenční bod „kvalitního života“ (tj. zvyšuje mezní užitky ze spotřeby) a zkracuje rozhodovací horizont (tj. dochází k intenzivnějšímu diskontování budoucnosti). Projekt by měl ověřit, zda-li po přírodních i jiných neštěstích (kupř. povodně v roce 1997 či 2002 v ČR) dochází k snížení rozvodovosti. Teorie předpovídá, že potenciálně rozvoduchtiví manželé po katastrofě pociťují ze společného soužití menší negativní užitek než před ní. Tento efekt má však nutně jen krátkodobého trvání. Projekt by se měl zaměřit zejména na vyloučení vlivu změn důchodu (resp. zaměstnanosti) vlivem katastrofy a/nebo hospodářského cyklu.

Ekonomie štěstí: Způsobuje ekonomický růst pokles uspokojení ze spotřeby?

Easterlinův paradox tvrdí, že růst bohatství země (za úroveň zajišťující naplnění základních potřeb) obyvatelstvu nepřináší nárůst životní spokojenosti. Každé nové uspokojení vede jen k objevení dalšího a spotřebitelé jsou stále v neměnné pozici „chtění víceho“. Zároveň bohatnou-li v okolí všichni, jejich relativní úroveň bohatství se nemění a jelikož se lidé poměřují s ostatními, samotný nárůst absolutní výše bohatství nemusí zvýšit jejich životní spokojenost. Pravidelnost podporuje zjištění, že obyvatelé zemí bohatých i chudých pociťují zhruba stejnou úroveň svého štěstí. I když tento původní závěr Richarda Easterlina byl zpochybněn (obyvatelé bohatších států jsou skutečně šťastnější), nelze mu upřít aplikovatelnost při spotřebě některých statků (kupř. v letecké dopravě, telekomunikacích, spotřební elektronice). Projekt by se měl zaměřit na vysvětlení Easterlinova paradoxu přes cenové strategie, tj. v bohatých zemích dochází k nižší tvorbě, resp. k intenzivnějšímu odčerpávání spotřebitelského přebytku jeho zpeněžněním (dochází k nižšímu uspokojení spotřebitele, ale k růstu ekonomického výstupu měřeného kupř. HDP). Práce by měla zvážit i procesy vedoucí k růstu spotřebitelského přebytku (kupř. technologický rozvoj) a odhadnout dopad na celkový užitek.

OSTATNÍ

Makrodiabetologie: jak národní stravovací návyky ovlivňují hospodářství

Projekt je zaměřen na nalezení a vysvětlení vztahu mezi specifiky národní kuchyně (objem spotřebovaného alkoholu a jeho druhů, užívání koření, tuků, cukrů, zeleniny či ovoce) a relevantními socio-hospodářskými ukazateli (HDP na hlavu, nezaměstnanost, výdaje na zdravotnictví, prevalence psychiatrických onemocnění, atd.). Skutečnou ekonometrickou výzvou bude nalézt nejen korelativní evidenci, ale i učinění pokusu o vysvětlení kauzality. Čili ačkoliv je spotřeba kávy nejvyšší v nejbohatších zemích, dokázat, že kofeinový nápoj probouzí i ekonomickou aktivitu, bude vyžadovat více než jednoduchou regresi. Lze se zaměřit i na dynamiku spotřeby Giffenových či Veblenových potravin v jednotlivých zemích.

Behaviorální teorie her: Opilectví jako signalizace dlouhodobé důvěryhodnosti?

Ačkoliv nadměrné pití alkoholu vede k rozpadu osobních i pracovních vztahů, je dokázáno, že jeho omezená konzumace prospívá. Příležitostní pijani dosahují mzdové prémie, patrně přes budování sociálního kapitálu s kolegy a nadřízenými či protože jsou jednoduše zdravější. Nabízí se však i hypotéza, že ochota člověka opít se a tedy volně omezit své zábrany, může být hodnotným signálem pro partnery. Podvádět či lhát a pamatovat si lži je – jak známo – kognitivně náročné a nákladné, opilý člověk má pak větší pravděpodobnost vyzradit pravdu ač nemusí být v jeho vlastním zájmu. Ochota opít se je proto demonstrací, že daná osoba proti nám nehraje (nemusí hrát) podvodnou strategii. Cílem projektu je ověřit danou hypotézu empiricky či vytvořit adekvátní teoretický signalizační model.